K paní Marii Urbánkové do Petrovic dochází naše Domácí zdravotní péče Třebíč už čtvrtým rokem. Sestřičky k ní jezdí třikrát týdně na převazy nohy a pravidelnou kontrolu zdravotního stavu. Péče je poskytována na poukaz od praktického lékaře, takže ji v plné výši hradí zdravotní pojišťovna. Příběh paní Urbánkové přinášíme proto, že ukazuje, jak může vypadat dlouhodobá domácí péče, když si s pacientem a rodinou opravdu „sedne“.
Paní Urbánková žije v útulném, moderně zrekonstruovaném domě, ve kterém hrají hlavní roli fotografie její široké rodiny. Má dva syny, několik vnoučat i pravnoučat — a doma je u ní stále živo. Ráda vaří, sleduje dění kolem sebe a díky vrozenému humoru dokáže odlehčit kdejaké téma.
Koloniál
Vystřídala několik zaměstnání: pracovala jako šička, v zemědělství, jako prodavačka, a nakonec téměř dvacet let provozovala s manželem koloniál v Petrovicích. Na společná léta vzpomíná ráda. Její muž zemřel před několika roky. Díky charitnímu Domácímu hospici sv. Zdislavy Třebíč mohl být až do konce doma, mezi svými. Paní Urbánková na tuto možnost dodnes s vděčností vzpomíná.
Sestřičky, které k ní docházejí dnes, zná už dobře. Nejbližší vztah má s Renatou Glozarovou. „Je to moje krevní skupina,“ říká paní Urbánková s úsměvem. „Rozumíme si, vždycky se na ni těším.“
Tvrdá škola u sv. Anny
Renata je terénní sestrou třetím rokem. Původně chtěla pracovat s dětmi, nakonec vystudovala zdravotní školu v Brně a první velkou zkušeností pro ni bylo pooperační oddělení v Nemocnici u sv. Anny. „Byla to tvrdá škola, ale nejlepší základ, jako bonus navíc byl pro mě vynikající kolektiv, přátelství, která mi zůstala,“ vzpomíná. Po letech dojíždění do nemocnic si zkusila práci v terénu — a brzy zjistila, že jí vyhovuje. Má ráda samostatnost, řízení auta i setkávání s různými lidmi. Běžně navštíví sedm až patnáct pacientů denně, někdy i víc.
„Paní Urbánková je příjemná, komunikativní a bere věci s nadhledem,“ říká Renata. „Je radost k ní jezdit.“
Jejich pravidelná setkávání nejsou jen o převazu a měření tlaku. Jsou i o rozhovoru, humoru, obyčejném lidském kontaktu, který dělá domácí péči tím, čím má být — podporou, jež přichází až domů a zapadá přirozeně do života člověka.
HANA JAKUBCOVÁ
