Mohelno – Krásných 100 let oslavila 4. prosince paní Božena Kašparová, klientka Osobní asistence Třebíč. Paní Kašparová pochází z Heřmanic, které v 70. letech ustoupily Jaderné elektrárně Dukovany. Dlouhé roky už žije v Mohelně, nyní u svého syna Josefa, jehož přístup k péči si nesmírně pochvaluje. A on rád osobním asistentkám říká: „Mamince se dobře daří i vaší zásluhou.“
U seniorky se v době narozenin střídá jeden gratulant za druhým, je vidět, jak všechny ráda vidí, těší se na návštěvy. „Obvykle ke klientům na oslavy nechodíme, ale toto je výjimečná událost. Stovka je úctyhodný věk,“ říká Jitka Rymešová, vedoucí Osobní asistence Třebíč, jediné služby svého druhu v okrese.
Kašparovi si osobní asistenci domluvili v březnu loňského roku, aby mohli v klidu jezdit do zaměstnání a v době nepřítomnosti rodiny bylo o babičku dobře postaráno. V úterky a pátky od sedmi do patnácti hodin tak péči plně přebírají asistentky.
Stále vitální seniorka je za jejich přítomnost vděčná, těší se na ně. Má svůj denní režim, do kterého kromě pravidelného kvalitního jídla a hygieny patří četba knížek, hraní jednoduchých her, pravidelné sledování mše v televizi NOE, baví ji soutěžní hry jako AZ kvíz, dívá se na zprávy. Cvičí, s oporou chodítka se přemísťuje po domě, prostě nezahálí. Chybí jí už ale samostatné aktivní uvažování, potřebuje k činnostem jemně ponouknout. A to asistentky i pečující rodina umějí. Důležitá je komunikace. Paní Kašparová si ráda povídá – o chovu slepic, o panu faráři a dění v kostele, o tom, co je ve vsi nového.
Hlavně neustálý zájem
„Dáváme si záležet, aby kolem maminky panovala pozitivní atmosféra, asistentky to umějí. Kromě kvalitní stravy hodnotné na bílkoviny, vlákninu a vitamíny je nezbytné, aby měl starý člověk pocit bezpečí, vědomí, že je o něj neustálý zájem. Péče o babičku nás s manželkou a dcerou hodně stmelila, ale kdybychom neměli možnost si vydechnout, tak to nezvládneme,“ je přesvědčený Josef Kašpar. „Ještě že služby domácí péče existují,“ zdůrazňuje.
Paní Božena Kašparová měla těžký život, pracovala v zemědělství, vychovala dvě děti. Zajímavé je, že až do pětaosmdesáti jezdila na kole. Dokonce na něm vozívala vnoučata do školky. Vším, co ji potkalo, je zocelená. Ona sama na otázku, co by poradila, aby se člověk dožil tak požehnaného věku, odpovídá: „Já jsem se tak v životě nadřela!“ Zkrátka práce, neustálá aktivita a vypořádat se s těžkostmi se ctí.
Tak paní Kašparová, my z Oblastní charity Třebíč vám ještě jednou přejeme všechno nejlepší. A díky za vaše úsměvy i životní inspiraci. Jen tak dál!
HANA JAKUBCOVÁ
